top of page

Pohled oddelený od tela pozorovatele
DUÚL Ústí nad Labem
Kurátorka: Adéla Machová, Fotografie: Filip Trubac
 
 

14. 9. 2023 — 25. 11. 2023

ˇ
 

ˇ
 

ˇ
 

ˇ
 

duul (42).jpg
duul (46).jpg

Experiment v malbě, tak lze přiblížit tvůrčí práci současného výtvarného umělce Jakuba Tajovského (nar. 1991). Dlouhodobě se věnuje technologickým možnostem stavby obrazu a posouvá hranice plochy malby do prostoru. Jeho práce se vyznačují strukturami a hmotou barvy. K nanášení barev často používá jím vytvořeného a naprogramovaného robota (tzv. Malbot). Vznikají tak nejen malby, ale mnohdy objektové nebo site-specific instalace.

Pro Galerii 2 připravil Jakub Tajovský sérii prací s námětem krajiny. Vizualizuje noční oblohu i přírodní úkazy, přičemž vzniká nový celek – scéna, kterou lze pojmenovat jako dioráma. V této instalaci tvoří jednotlivé obrazy kulisy, jenž nás odkazují k tématům jako světelné znečištění nebo neustálý vývoj technologických možností pro mapování a zkoumání světa kolem nás. Jakub Tajovský se obrací ke krajině a zajímá jej pozice člověka při prohlížení krajiny v různých měřítcích, přičemž aktuální výstava kombinuje tři pohledy – satelitní, teleskopický a roboticky kontrolovaný. „Syntéza těchto tří pohledů představuje virtuální extenzi našeho přirozeného těla. Extenze těla jsou již nyní standardem při nahlížení (potažmo rozšiřování) krajiny. Poměřováním jednotlivých pohledů pak docházím ke krajinnému rázu (malířskému jazyku) v němž se volně kombinují přírodní a technické síly,“ přibližuje Tajovský vlastní autorský přístup.

Název výstavy Pohled oddělený od těla pozorovatele odkazuje na perspektivu, kdy lze zkoumat dimenze obrazu nezávislého na stálém (myšleno lidském) těle pozorovatele. Výsledný malovaný obraz se spojuje syntézou mnoha pohledů vycházejících z oka člověka (optických aparátů), nebo naopak z konstrukčních materiálových a technologických možností. Výsledná krajinomalba tedy není ideální utopickou krajinou ani místem po apokalypse, je obrazem formování krajiny s nevyhnutelnou přítomností člověka. Jakuba Tajovského fascinuje možnost jisté extenze (rozšíření) lidského těla v rámci vnímání a vidění, tj. možnost přesáhnout běžné lidské měřítko nebo fyzické danosti lidského oka.

V centrálním prostoru galerie se divák setkává s monumentální barevnou plochou, která přináší pohled na oblohu zaznamenanou na rozměrném zavěšeném svitku (Leak, 2023). Mezi jemnými odstíny barev rozeznáváme postupné vrstvení, protože malba prošla již několika tvůrčími fázemi – manuální nánosy barvy doplňuje stroj (Malbot), který vykrývá plochu obrazu v pravidelném patternu a je navigován pomocí senzorů. Při bližším pozorování struktur malby se nám odkrývají detaily samotné procesuální malířské práce.

Inspirací pro druhou prezentovanou práci (Supermoon, 2016) v této expozici se Jakubovi Tajovskému stal objevený záznam povrchu Měsíce, který byl pořízen ve vysokém rozlišení amatérským teleskopem. Odstíny popelavě šedé a zářivé bílé určují plochy měsíčního moře a měsíčních hornatých ploch. Zachycený povrch byl natolik vizuálně detailní, že se pozorovatel může, obrazně řečeno, procházet po této zachycené krajině. Zároveň se zde jedná o jednu z prvotních procesuálně identických maleb s asistencí hybridní formy robota, kdy si Tajovský testoval dávkovače barvy a využíval jednoduchý systém navigace z telefonu.

Deskové obrazy Fluid recordings (2021–2023) představují třetí „vzdálený a oddělený”pohled technického charakteru. Krajinný ráz autor tentokrát spojuje se satelitním snímkováním a pohledem přes mikroskop. Jedná se ve své podstatě o pohled z ptačí perspektivy. Z dané kombinace úhlu pohledu a řízeného strukturování barevných ploch vzniká navrstvená mikroskopická „umělá” krajina na vertikálních panelech, jež tvoří dohromady horizontální juxtapozici celku.

Multimediálním přístupem Jakub Tajovský dekonstruuje malbu. Pomocí tradičních i inovativních procesů nanášení barev zkoumá moment utváření obrazu a jeho potenciál vizuální reference. Obrazně můžeme říci, že stěny galerie pak tvoří hledaný pomyslný rám autorem realizovaného uměleckého díla.

Jakub Tajovský studoval v letech 2011 až 2017 Ateliér malířství 3 u prof. Petra Kvíčaly na Fakultě výtvarného umění Vysokého učení technického v Brně, kde se zabýval obrazem na hranici digitálního a analogového média a horizontem jako hranicí vizuální percepce, neboť obraz je možné nahlížet z různých úhlů pohledu. Téma tzv. designu malby se stalo hlavním projektem v rámci jeho doktorského výzkumu, kterým navázal na magisterské studium na téže fakultě, a vychází z jeho zaujetí malbou v teorii a praxi. „Design malby zahrnuje obraz i jeho technologické pozadí jako performativní složky malby. Techniky zpracovávaní ,hmoty malby´ vycházejí na jednu stranu z řemeslné tradice malovaného obrazu, na druhé straně apropriují vizualitu nových technologií. Jako takové mi technologické nástroje a metody pomáhají vytvořit dialektické zakřivení – pohled, jenž se snaží evokovat dojem umělé ,materiální inteligence´ spekulující o svém vlastním utváření ve vztahu k elementární korelaci příroda-člověk-kultura.“ (Tajovský, 2023, online) Jeho zájem o technologické aspekty malby vyústil v realizaci vlastní malířské hmoty, polymorfní emulze pojmenované GLUP, jenž díky své viskozitě umožňuje až sochařskou práci skrze malířské aparáty.

duul (47).jpg
duul (44).jpg
duul (43).jpg
duul (45)_edited.jpg

Ve vlastním poli 

bottom of page