Synthetic landscape- galerie FAVU, výstup ze skupinového workshopu v rámci festivalu Uroboros
28. května – 24. června 2020
Audiovizuální performance "Syntetická krajina" je poslední verzí imerzivního prohlížeče Expo_dist. Jedná se o dlouhodobý, neustále mutující interaktivní projekt Jakuba Tajovského, vyvinutý ve spolupráci s programátorem a autorem generativních instalací Jakubem Valtarem, jež sahá až k Tajovského bakalářské práci na FaVU. Jeho obsah prezentovaný v Galerii Favu je výsledkem skupinové spekulace na téma "Syntetická krajina" v rámci online festivalu Uroboros pořádaného pražským centrem DOX a kolektivem designérů ALT.TAB.
"Syntetická krajina" je jako pojem prázdná nádoba, nebo spíše houba, jež čeká naplnění od participantů a spoluautorů, které Jakub k projektu v různých jeho iteracích přizývá. Je to slovní spojení, jež je svým způsobem dostatečně paradoxní, aby vyzývalo k imaginativnímu doplnění. Může znít vlastně obludně. Jako obludná byla však odjakživa vnímaná krajina, jež nebyla podrobena lidskému působení (hic svnt dracones), dnešní vnímání obludnosti označuje naopak její destrukci. Syntetická krajina může označovat simulaci vytvořenou v Matrixu, jež není ničím než náhražkou zdevastované, vytěžené a zastavěné přírody. Krajina však není příroda. Zatímco příroda je abstraktní termín označující místo pro život jako takový a prostor životem utvářený, krajina je subjektivní geografií. Syntetická krajina je tedy krajina námi vytvářená, jejíž “pravidla hry” nemusí být určené podobností s ničím konkrétním. To, co tvoří krajinu krajinou je pocit obklopení, vědomí prostoru, jež lze vytvářet i opisem, metaforami a vizualizacemi, případně videoherním worldbuildingem. Pojem krajiny má však své bytostně subjektivní konotace, které je výhodné prozkoumávat v rámci participativní praxe. Pro někoho je krajina záležitostí fyzického prostoru, pro druhého vnitřním světem duše, zahrnuje fyzické i virtuální sféry.
Projekt syntetická krajina je tedy odnož, nebo podsložka dlouhodobě kultivovaného interaktivního archivu Expo_Dist. Cílenějším zapojením širšího okruhu autorů se pak z individuálního archivu stává platformou pro kolektivní spekulaci. Jakub Tajovský tak testuje způsob, jak v rámci novomediálního jazyka uspořádat konferenci beze slov.
