Field recording - LIA - Spinnerei

Drip do pole - Galerie Dole, Ostrava Kurátorka: Katarína Klusová/ odkaz na web galerie od 27. 9. do 27. 10. 2021

Field Recording, LIA-Spinnerei,
Lipsko (DE), Kurátorka: Anna Louis-Rolland,
Výstava v rámci rezidence od 26. 9. do 3. 10. 2020

Série malířských objektů a detasetu digitální malby. Projekt vznikal v rámci rezidence v Lipsku v roce 2021, kde jsem rozvíjel techniky plenérové malby inspirované hudebnímu fenoménu fieldrecordingu.
Výsledkem je záznam místní krajiny kde malířská hmota (v analogové i digitální podobě) slouží jako nosič různorodých materiálních otisků. Otisky uhelných dolů a jejich revitalizovaných oblastí a na druhé straně otisky městských parků a jejich entropie a vliv městské kultury, vytvářejí ekosystém (obraz) syntetické krajiny prezentované jako kolekce stylizovaných, abstrahovaných gest. Jejich lineární aplikace vycházejí z vizualizací zvukových záznamů a geologických vzorků.

Teraforms, 2020,

350x150cm

Glup na plátně

Techniku lineárního drippingu jsem posléze aplikoval při vývoji modulárního malířského kontroleru Malbot.
V případě série z rezidence v lipském Spinnerei jsem se snažil vytvořit malířský jazyk jenž by připomínal technický záznam jako jsou hudební partitury, nebo renderování virtuálních objektů.

Technický charakter spontánně doplňován tekutostí malířské hmoty a dochází tak ambivalentnímu dialogu techniky a přirozenosti.

Hroty a nory, 2020

120x30cm

Glup, plátno

Globallization, 2020,

Glup, medicimbal

Flash and Touch, 2020,

35x40cm 2x

Glup na plátně, dřevěný rám

TERRAFORMY A UNTROPOCETRICKÉ FIGURY

Po věky lidé hledali imaginativní formy v krajině. Skály připomínající sochu mají obvykle jména jako Ďáblův zadek nebo Milenci. Názvy zpravidla odrážely touhy a starosti sdílené v soudobé společnosti. Náš současný popis přírody je více orientován na technicko-vědecké definice než na lidové mytologie. Každopádně v obou případech jsou úhly pohledu příliš úzké aby zachytily komplexnost objektů a vztahů zařazených do kategorie krajina.

Terraformy a Untropocenrické figury jako náměty krajinomalby postihují komplexní vztahy mezi sociálně-vědeckou a přírodní kulturou. Terraformy jsou interpretovány jako objekty setkání přírodních útvarů a lidského zásahu. Untropocentrické figury jsou tvořeny gesty,a která jsou zbavena otisku lidské fyziognomie.